Jiří Čepelák - Mistr ČR 2009 MX3-OPEN

Sezóna 2009 očima mistra ČR Jirky Čepeláka

V roce 2009 pokračovala spolupráce společnosti Yamaha Motor Czech s loňským vicemistrem ČR Jirkou Čepelákem, který se stal naším jediným „továrním“ jezdcem. Po fantastickém a napínavém závěru šampionátu je pro nás ctí poděkovat Čépovi za výbornou reprezentaci značky Yamaha a poblahopřát k zisku titulu MISTRA ČESKÉ REPUBLIKY ve třídě MX3-Open nejen pro sebe, ale i pro výjimečný motocykl Yamaha YZ450F. Bonusem navíc je pak titul MISTRA ČESKÉ REPUBLIKY DRUŽSTEV. Nyní již zhodnocení mistrovské sezóny z pohledu Jirky Čepeláka:

Letošní sezóna mi vyšla fantasticky! Ve své kariéře ji řadím hned za tu v roce 2002, kdy jsem byl celkově 16. v mistrovství světa třídy MX1(dříve 250 ccm) a třetí v německém šampionátu. Jako velmi úspěšný mohu hodnotit rok 2009 hlavně proto, že jsem dokázal prorazit ve čtyřech různých šampionátech - jel jsem mezinárodní mistrovství Itálie, Švýcarska, Německa a samozřejmě v Česku.

V Itálii jsem začátkem roku skončil celkově na 9. místě v mimořádně silné konkurenci jezdců špičky mistrovství světa MX1 (absolvoval jsem celý seriál složený ze 4 závodů). Tento seriál se jel v přípravném období před mistrovstvím světa a dost jezdců využilo příležitosti skvělého tréninku a možnosti ladění formy - v celkovém hodnocení bylo v první patnáctce 12 jezdců MS! Ve Švýcarsku jsem se v celkovém pořadí umístil na šestém místě (absolvoval jsem 5 závodů z 9-ti). Tady se mi podařilo, mimo jediné nedojeté jízdy pro technickou závadu, získat ve všech jízdách pódiové umístění. V Německu jsem skončil osmý absolutně (účast na 6 z 8 závodů) a i zde jsem potvrdil dobrý rok.

Nejdůležitějšími bylo samozřejmě šest podniků mezinárodního mistrovství ČR, které začalo dubnovým závodem v Pacově. Zde jsem potvrdil dobrou formu a kvalitní trénink z jarních závodů v Itálii a po 2. a 1. místě jsem se ujal vedení v průběžné klasifikaci s pohodlným náskokem. Druhý podnik v Kaplici mi nevyšel vůbec! I když jsem jezdecky měl na umístění v top 3, vlastními chybami jsem bodově jen paběrkoval (7. a 8. místo je v boji o titul málo). Po pádech jsem dokonce absolvoval každou jízdu od prvního kola bez přední brzdy. Ale v konečném součtu bylo velice důležité, že jsem v obou jízdách bojoval až do konce. Po Kaplici jsem bohužel klesl na průběžné šesté místo. Třetí v pořadí - Kramolín - mi vyšel v první jízdě skvěle a zvítězil jsem. V druhé jízdě jsem z prvního místa upadl, potom jsem si to ještě „zašlápl“ v té samé zatáčce, což znamenalo velký propad... a v cíli jen čtvrté místo. Výsledek celkem o.k., ale já potřeboval stahovat špičku a ne dělat takové chyby! Čtvrtý závod se jel v Šumperku. Tam jsem odvedl svůj standard a až na horší start ve druhé jízdě to byl 100%ní výkon (1. a 3. místo). Pátým závodem už přituhovalo, byl jsem v průběžném pořadí sice druhý, ale ztrácel jsem 10 bodů na vedoucího P. Bartoše. Ten se spoléhal na jedinou věc - ve zbývajících čtyřech jízdách šampionátu si mě hlídat a dojet vždy v pořadí za mnou (pokud tedy nevyhraji - to by mu nepomohlo - body jsou do 20. místa - 25,22,20,18,16,15,........1). A ono mu to zatím skutečně vycházelo! V Přerově jsem byl 2x druhý, on 2x třetí. Před posledním závodem v Jiníně vedl o šest bodů a schylovalo se k velkému dramatu!

V první jinínské jízdě jsem měl slušný start a v polovině jízdy jsem šel na druhé místo, Bartoš byl v tu chvíli až devátý. Říkal jsem si, že to musí vyjít, že to na třetí místo už nemůže dotáhnout! Hlavně proto, že tam jeli Bučenec se Zarembou a nevěřil jsem, že by porazil zrovna oba dva. Jásal jsem i proto, že výkonnostně jsem byl lepší než on a pokud by šlo vše normálně, měl jsem ve druhé jízdě celkem velkou šanci jej porazit. Jenže ouha, cílem projel Bartoš jako třetí a nutno podotknout, že mu to chlapci Bučenec se Zarembou moc neztížili! To vše po urputné signalizaci Bartošova manažera Kováře, který zuřivě gestikuloval na každého jezdce jedoucího před Bartošem, aby ho pustil! Po první jízdě jsem byl na základě této skutečnosti a okolností opravdu kyselej, protože např. Bučenec mi v té samé jízdě nedaroval ani metr. Ale ve druhé jízdě mi bylo štěstí nakloněné - v polovině jízdy měl Bartoš závadu na zadní brzdě, odstoupil a mě stačilo jediné - urvat alespoň pět bodů. Podařilo se mi dojet jako čtvrtý, za které je bodů osmnáct a mohli jsme slavit!!! Nejdříve mi bylo Bartoše líto, protože to pro něj bylo kruté, ale na druhou stranu, já si to bez brzd vydřel v Kaplici a potom to vystupování Petra Kováře... Nic, titul je ve správných rukou :-). Letos jsem byl většinu jízd nejrychlejší z celého startovního pole, ale díky vlastním chybám jsem si to výrazně komplikoval. Každopádně to byly slušné nervy.

Jako třešničku na dortu se mi podařilo vybojovat titul mistra ČR v družstvech na trati v Lokti nad Ohří společně s F. Neugebauerem (třída MX1) a Francouzem F. Richierem (MX2). Jako tým jsme patřili mezi favority, ale ve stejném složení jsme startovali už loni, kvůli technickým poruchám kolegů jsme skončili mimo stupně vítězů a tak "papírové předpoklady" nelze brát až tak vážně. Výsledek družstva je závislý na pěti výsledcích, a proto se může stát opravdu cokoliv. První jízdu absolvovala má třída MX3 spolu s MX2. Dokončil ji jako druhý, kdy jsem poměrně slušně "prohnal" mistra světa MX3 2009 P.A. Reneta. Týmový kolega dojel jako 10-tý. Druhou jízdu jeli třídy MX2 a MX1, Neugebauer zvítězil a Richier dojel opět desátý. Před poslední jízdou jsme byli sice na čele celkového pořadí, ale o pouhý bod před druhým týmem. Třetí jízda se jela ve složení MX1 a MX3. Jízda probíhala bez vážnějších problémů jak pro mne tak pro týmového kolegu Neugebauera a cílem jsme projeli jako třetí (Neugebauer) a čtvrtý (Čepelák) a bohatě nám to stačilo na vítězství.

Spolupráce se značkou Yamaha a společností Yamaha Motor Czech začala v lednu 2008. Tento rok jsem skončil 2. v mistrovství ČR, kdy jsem do poslední jízdy bojoval o titul, který mi ale bohužel unikl o pověstný vlásek. V německém mistrovství jsem skončil jako 10. (opět účast na šesti závodech z osmi možných - stejně jako letos), Premiérově jsem si zkusil jeden podnik mistrovství Švýcarska, který jsem vyhrál (1. a 2. místo).

Sezóna 2008:
MM ČR 2. místo;
ADAC Masters (MM Německa) 10. místo celkově.

Sezóna 2009:
MM ČR 1. místo (6 závodů)
ADAC Masters (MM Německa) 8. místo (6 z 8 závodů);
ASSOLUTI Italia (MM Itálie) 9. místo (4 závody);
SWISS Masters (MM Švýcarska) 6. místo (5 z 9 závodů).

Rok 2009 se nesl ve vítězném duchu a následující roky to snad bude podobné.

Mimo sériové motocykly Yamaha YZ450F jsem měl od YMCZ k dispozici i kompletní závodní YRRD kit, který obsahuje CDI, sací a výfukové vačky, kompletní laděný výfuk, frézovaný kryt víka spojky a magnéziový kryt zapalování. Mimochodem, závodní díly se dají objednat u jakéhokoli autorizovaného dealera. Měl jsem možnost porovnat na brzdě sériovou YZ450F s laděným výfukem a motocykl s YRRD kitem a rozdíl činil devět koní. Motorka skutečně fungovala výborně i v praxi v terénu.

Moc děkuji za podporu, jsem rád, že naše spolupráce se značkou Yamaha běží dál a jsem hrdý na to, že mohu reprezentovat právě tuto značku.

S pozdravem Čépa!